Doma je doma, a když venku už několikátý den lije jako z konve, je fajn zalézt si pod peřinu, uvařit si čaj nebo svařák a pustit si pohádku. Ale my rádi cestujeme. S manželem jsme plánovali vyrazit pod stan, jenže stanování v dešti nám moc nevoní.

Víkend jsme začali už v pátek. Vybaveni pláštěnkami jsme vyrazili na deštivý koncert na venkovním nádvoří Slezskoostravského hradu. V sobotu počasí nevypadalo lépe, a tak jsme stan nechali pěkně sbalený na skříni společně se spacáky, vzali si s sebou počítač, abychom si mohli pustit i tu pohádku, a vyjeli jsme autem, aby se nám cestovalo přeci jen trochu pohodlněji, do neznáma.

Co sbalit na víkend v dešti?

Co si zabalit na deštivý víkend? Vlastně nic zvláštního. Vzali jsme si to, co bychom za deštivého víkendu využili i doma, a přidali pár věcí pro případ, že se počasí přece jen umoudří. Auto to uveze.

Náš itinerář vypadal takto:

• oblečení na druhý den
• kartáčky na zuby a základní hygienické potřeby
• počítač na pohádky a filmy
• knížka
• nabíječky na všechny přístroje
• náhradní brýle pro řidiče
• pláštěnky a deštníky
• plavky
• peníze v jakékoliv podobě

Dobrodružství může vypadat různě. Občas se mě lidé ptají na tipy, kam a jak cestovat, ale ono je to velmi individuální. Důležité je vyrazit. My si užíváme i samotnou cestu. V dešti bývají silnice prázdné, pouštíme si oblíbenou hudbu a konečně si spolu po náročných pracovních dnech povídáme.

Kudy tudy

Nijak jsme neplánovali, kam pojedeme, a nechali jsme to osudu. Při první volbě vyhrál směr Beskydy. Když jsme dojeli k Čeladné, uvědomila jsem si, že můj muž ještě nebyl v mé oblíbené a vyhlášené kavárně Kovárna. Sice bylo plno, ale nakonec jsme si dvě místa vybojovali. Rebarborovo-jahodový i meruňkový domácí koláč za to stály. Přímo u stolu jsme koukli do mapy. Směr Žilina, Vsetín nebo Rožnov? Zvítězila zlatá střední cesta, Vsetín.

V mapě je dobré se naučit číst, protože vám napoví, co můžete potkat cestou. My jsme tak narazili na Muzeum sklářství Karolinka. Je to maličké, ale moc milé muzeum. Jet na výlet pouze kvůli němu asi nemá cenu, ale jako zastávka cestou nám nabídlo příjemné zpestření.

Vsetínská pohoda

Pokračovali jsme dál směrem na Vsetín. Začala jsem vzpomínat, jak jsem do kopců u Vsetína jezdila v pubertě na tábory. Nikdy nezapomenu na jedno své chuťové poprvé. Ve Vsetíně, v restauraci U Tří slunečnic, kam jsme se s holkami během táborového výletu do města tehdy schovaly před vedoucími, jsem se zamilovala do vanilkové zmrzliny s horkými malinami. Místo na oběd bylo vybráno.

Mám radost, že i po více než 25 letech je restaurace na svém místě a naštěstí nevypadá stejně. Nezůstala někde v 90. letech jako spousta jiných. Má nový moderní interiér i menu. Sice bez malin a vanilkové zmrzliny, ale moc jsme si pochutnali.

Dál už se nám v dešti cestovat nechtělo. Rozhodli jsme se, že zbytek dne prolenošíme. Docela rychle jsme našli ubytování s wellness přímo ve Vsetíně, v Penzionu V Hluboké. Náš pokoj splňoval všechno, co jsme potřebovali. Měl zastřešený balkón, kde jsme si mohli užít pobyt na čerstvém vzduchu i za deště, vířivou vanu, kabel HDMI na připojení počítače k místní televizi a hlavně skvělého majitele, který si vedle domu vykopal vinný sklípek. Po perfektním večeru jsme ráno vyrazili ze Vsetína s autem plným vína.

Nedělní cesta domů

V neděli se jede domů. Ale kudy to bude nejzajímavější? Nechali jsme si poradit místními. Zastavili jsme se na Bystřičce, kde jsme se v těch několika minutách, kdy nepršelo, prošli kolem vodní nádrže, abychom měli také pohyb v přírodě. Kde si dát kávu po procházce, nám poradilo hodnocení na internetu. A moc dobře. Výborné Café Tucan na náměstí ve ValMezu splnilo všechna naše očekávání. Pohoupali jsme se v křesílkách a vyrazili k domovu, ať večer ještě ochutnáme něco z nakoupených zásob.

Doufám, že tímto článkem alespoň někoho z vás inspiruji k tomu, že i za deště se dá cestovat. Dobrodružství je opravdu hned za humny, jak tvrdí tatínek ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny. Nebojte se ty obyčejné věci, které běžně děláte doma za deště, prostě přenést někam jinam. Má to své kouzlo. A když někam jedete, koukněte se občas do mapy, co se nachází kolem vaší cesty. Ona ta cesta opravdu může být cíl.

Hezkou cestu i v dešti!